Austrálie - Hoří!
Snad celý svět sledoval dramatické události, kdy v Austrálii zuřily velké lesní požáry, které dokonce ohrožovaly lidská obydlí, v krajních případech i lidské životy. My jsme to zažili.
V našem městě se situace vyhrotila už v září loňského roku. Záběry hořících stromů, travnatých ploch a nízkými keři a stromy zarostlých celých kopců se dostaly do televizních zpráv a plnily stránky novin.
Odpoledne jsme ještě pozorovali s dětmi jako zajímavou atrakci po nebi se šířící bílý pruh kouře a letadla, která v krátkých intervalech létala nízko nad námi a na hořící lesy shazovala vodu.
Ale jak postupoval čas, tak se ohně, hnané silným větrem, rychle přibližovaly. Ulicemi se rozléhaly signály hasičských, záchranných a policejních vozů, obloha na severozápadě byla rudá, oheň začal šplhat po kopci, který se zvedá přímo nad námi. Jakmile se setmělo, bylo opravdu zle. Nefungovala elektřina, hořela suchá tráva na velkých plochách, oheň z jedné strany překročil silnici, ba i řeku a nebezpečně se blížil k naší ulici. Někteří sousedi už odešli. Paní odnaproti se sportovně oblékla a vyrazila pěšky pryč. "Já jdu," povídá mi, " já se evakuuju, tady nezůstanu." Narazila si na hlavu kšiltovku, dala si roušku přes pusu a odkráčela do tmy. Většina lidí ale nemá kam se evakuovat.
Pozary |
Po hlavní silnici právě nějací lidé ženou vystrašené koně. Postupují od ulice k ulici, dál od požáru, směrem nahoru. Informace nejsou žádné. Nikdo si netroufá odhadnout, co se může stát. Fouká silný vítr. Jiskry létají ve velké výšce, tráva je po měcících suchá na troud, každou chvíli může něco chytnout. Je teplá noc. Lidé postávají venku, v tričkách, v žabkách. Hlavní ulice je zaplněná po straně parkujícími auty, některá mají stále nastartované motory. Jen jen nasednout.
Po tmě a jen s čelovkou se snažím zabalit to nejnutnější k našemu odchodu. Snažím se soutředit a promyslet, co sbalit a co nechat. Cítím velkou vděčnost, že nám moje přítelkyně nabídla noclech v jejich domě. Pro naše děti to tak nebude velké trauma, protože se s Sharlenými holčičkami kamarádí.
V jednu chvíli mě opravdu zachvacuje strach. Oheň je hrozně blízko, slyším praskání dřeva, no jo, hodně domků je dřevěných. Plameny zachvátily i koruny stromů, eukalyptů, a šlehají do desítek metrů vysoko. Hasiči jezdí sem a tam. Policie zatarasila některé příjezdové cesty a ulice. Jinak je tma tmoucí. Jiskry dopadají až k nám, lidé naboso je žabkami zašlapují! Podařilo se nám naštěstí uložit vytrašené děti k spánku a pak jsme my dvě střídavě vybíhaly ven, abychom získaly nové informace. Kolem půlnoci se hasičům podařilo postup ohně směrem k naší ulici zastavit, už jsme nebyli v bezprostředním ohrožení, tak jsme ulehly do postele.
Elektřina nešla až do sobotního odpoledne, jídlo z ledničky i mrazáku se muselo vyhodit. Nad městem visel kouřový mrak ještě několik dalších dlouhých dní. Následující den jsme se vydali na obhlídku okolí a užasli jsme. Zjistili jsme, že vlastně žijeme na spáleništi. V lesíku blízko našeho domu stojí ohořelé stromy, keře a všelijaké chrastí a celá půda je rozryta hlubokými příkopy, vyhloubenými těžkou technikou, aby bránily přeskakování ohně z jednoho místa na jiné. V některých místech se oheň přiblížil až na 15 - 20 metrů k domům, hasiči bránili proti ohni nejen každou ulici, ba každý dům!
Patří jim veliký náš dík, stejně tak záchranné službě a policii a taky dobrovolníkům různých neziskových organizací, které hned začaly ve městě svou činnost. Moji kluci dostávají od Červeného kříže plyšové "trauma" medvídky, omalovánky, poučné vystřihovánky ale i obrázkovou knížku o tom, jak hlavní hrdina medvídek Koala přišel o svůj domov, který mu celý shořel, i o všechny své hračky a musel si zvyknout na jiný domek a jiné prostředí a jiné koaly.
Otevřelo se krizové centrum, nabízí pomoc s ubytováním, jídlem, řeší škody a náhrady, jsou zde i psychologové a odborníci na trauma, a to především pro děti. Než jsem tam vyřídila všechny potřebné formality, děti dostaly ovoce a pohrály si si zatím v nachystaném dětském koutku a "vařily" dobrovolníkovi z neziskovky, který tam dělal pro tyto účely "au pair", různé dobroty.
Viděla jsem, že Austrálie je na katastrofy podobného typu připravená, nikdo nepanikaří a scénář pomoci je relativně dobře nachystaný a promyšlený. Personál pomoci a charit není místní, ale byl na místo povolán z blízkých i dalekých měst, a to i z důvodu ochrany soukromí.
Do města přijíždějí kamiony s balenou vodou, spotřeba vody má limit 100 litrů na osobu na den. Předpověď počasí byla deprimující: déšť se nedal vůbec očekávat. Oheň se šířil dál do dalších míst, a tak spolu s ním postupoval i "krizový štáb".
Aby toho nebylo málo, situace s vodou je i po několika měsících stále kritická. Kopce kolem dokola holé, jen zřídka vidět stádečko vyhublých krav nebo koní. Na dvorky domů je smutný pohled: žádná zeleň, žádné květiny, jen sem tam se brání odolný keř. Ale co je potěšitelné: lidé si nenaříkají, jsou k sobě navzájem pozorní a laskaví.
Tenkrát jsme se báli o střechu nad hlavou. Nyní se ovšem bojíme o víc než to.
Hana Van Soest Jarocka
Živočichové v australské domácnosti ale zvyknete si
Než usednu venku na zahradní křesílko, zvednu podušku. Musím se podívat, co kdyby pod ní něco bydlelo. Něco, co by mě mohlo kousnout, štípnout nebo bodnout do zadku. Je jistě krásné žít v souladu s přírodou, s rostlinami a
Hana Van Soest Jarocka
Znásilnění v parlamentu (Austrálie)
„Bylo mi několikrát naznačeno, že jestli půjdu s incidentem na veřejnost, bude to mít vliv na mou kariéru.“
Hana Van Soest Jarocka
“Jste jeho Mother?” (Austrálie)
Volám na dané číslo. Automat se hlásí. “Zvolte jedničku, dvojku, trojku, až desítku.” Hluboký výdech. To chce trpělivost. Napiju se. Vyhlédnu z okna. Zatáhnu žaluzie. Po chvíli zazní: “Zvolte jedenáctku pro spojení s operátorem.”
Hana Van Soest Jarocka
Austrálie. Jak jsem potkala třídní učitelku
Za čtrnáct dní nám to tu zase začne. Nový školní rok. Obchody už aktuálně zareagovaly a přišly s nabídkou školních potřeb. A rodiče chtě nechtě vyrazili na nákup pomůcek. I já samozřejmě.
Hana Van Soest Jarocka
Covid update z Austrálie
Letní prázdniny jsou v plném proudu. Austrálie, tak jako snad všechny země světa, bojuje s covidem.
Další články autora |
Tři roky vězení. Soud Ferimu potvrdil trest za znásilnění, odvolání zamítl
Městský soud v Praze potvrdil tříletý trest bývalému poslanci Dominiku Ferimu. Za znásilnění a...
Studentky rozrušila přednáška psycholožky, tři dívky skončily v nemocnici
Na kutnohorské střední škole zasahovali záchranáři kvůli skupině rozrušených studentek. Dívky...
Takhle se mě dotýkal jen gynekolog. Fanynky PSG si stěžují na obtěžování
Mnoho žen si po úterním fotbalovém utkání mezi PSG a Barcelonou postěžovalo na obtěžování ze strany...
Školu neznaly, myly se v potoce. Živořící děti v Hluboké vysvobodili až strážníci
Otřesný případ odhalili strážníci z Hluboké nad Vltavou na Českobudějovicku. Při jedné z kontrol...
Prezident Petr Pavel se zranil v obličeji při střelbě ve zbrojovce
Prezident Petr Pavel se při střelbě na střelnici v uherskobrodské České zbrojovce, kam zavítal...
Zkušenosti východu Evropy se SSSR nás naučily mnohé o Kremlu, míní Leyenová
Díky hořkým zkušenostem, které mají země ze středu a východu Evropy se Sovětským svazem, se...
Po havárii na koloběžce skončil v řece, bezvládného muže museli oživovat
Bezvládného muže vytahovali krátce po čtvrteční půlnoci policisté z řeky Svitavy v brněnských...
V bytě mám cizího muže, volal majitel strážníky. Vetřelce našli v posteli s pivem
Neznámý návštěvník se ve čtvrtek odpoledne objevil muži v bytě na českobudějovickém sídlišti Máj....
Dostával jsem balíčky, ne peníze, řekl Bystroň ke kauze úplatků od Rusů
Poslanec Alternativy pro Německo (AfD) Petr Bystroň v kauze možných úplatků od proruské sítě řekl v...
Akční letáky
Prohlédněte si akční letáky všech obchodů hezky na jednom místě!
- Počet článků 96
- Celková karma 0
- Průměrná čtenost 2102x
E-kniha Ahoj, mami právě vyšla.
IG a FB pod názvem: chodimhlavoudolu