Austrálie: Jak jsme dojeli do háje!

16. 01. 2015 13:28:45
Z dálky vidím jen dvířečka, tenké pokroucené kulaté plaňky jsou svázané drátkem do takového chabého plůtku, který visí na jednom pantu, spíše pantíčku! Ale pozor, toto je oficiální vchod na........

.....zdejší toaletu!

Proč zrovna já, kulturní a společenský tvor milující cvrkot měst a rušný životní styl, skončím zas v jakési zastrčené díře?

I když i jakákoli zastrčená díra se ve srovnání s tímhle místem jeví jako životem pulsující metropole!

"Ani tam nechoď," prohodí jen tak mimochodem poté, co stav WC obhlédl. To mě zarazilo.

Tedy pokud On už pronese něco takového, znamená to, že to teda musí být opravdu strašné místo.

"Tak já si čapnu tady za to mraveniště," zakňourám nešťastně.

"Termitiště," opravuje mě hbitě.

"Á, dyť je to jedno, kopa mravenců jako kopa mravenců," kontruju otráveně.

termitiste.JPG

V tomto "kempu" jsme sami. To mě nepřekvapuje.

Jsme u tzv. roadhouse. Český překlad? Nic přiléhavého mě bohužel nenapadá. Dá se tu natankovat benzín, dá se tu najíst a napít. Motorest snad? No to je ale hÓOOOOOdně nadnesené!

roadhouse.JPG

Jinak je to ovšem a především obrovská dobytčí stanice.

dobyt_stanice.JPG

Servis je určen hlavně tirákům, kteří křižují tuhle pustou krajinu dnem i nocí, a příležitostným dobrodruhům.

na_ceste.JPG

roadtrain.JPG

tirak.JPG

Kdo chce, může si za roadhousem na rozlehlém prostoru za malý peníz postavit stan. Jsme zde právě uprostřed sezóny! Ta, pokud se tak vůbec dá nazvat, je tu v období sucha a zimy. Sucho, prosím, během dešťů jsou cesty zaplavené nebo prostě nesjízdné, a to i pro terénní auta, to chápu, ale zima? Jaká zima? Vždyť dneska je pětatřicet stupňů! Potím se jako prase! V létě zde musí být nepředstavitelný hic! A navíc ta nehostinná, monotónní, vyprahlá krajina. Nevidím nic zeleného ani hezkého. Jsem zasažena tou strašnou izolací. Tou samotou. Tomu se říká naprosté odříznutí od světa. Drsné podmínky pro život lidí. A i pro dobytek, který chovají.

silnice.JPG

Ujeli jsme více než dva tisíce kilometrů, ale široko daleko není nic, na čem by mé oko spočinulo, pokud tedy nepočítám hroudy hlíny - mraveniště (pardon termitiště)! Všude červený písek jemňoučký jako prach, který se lepí na tělo i na všechno ostatní. Do civilizace (obchody, úřady, služby, nemocnice, restaurace, kino apod.) je to asi pět hodin jízdy autem. No prostě místo pro dovolenou jak vyšité.

silnice2.JPG

Benzín je v těchto končinách čím dál tím dražší. A led do kempinkové ledničky jakbysmet. Pytlíky čím jsou menší, tím jsou neúměrně dražší. Pět dolarů za pár kostek ledu, to je síla!

Prý je to zde ale oblíbená lokalita pro rybaření. To je fajn, třeba se poštěstí chytnout si večeři. Vypravím se tedy k řece obhlídnout situaci.

Jenže místo řeky naleznu jen vyschlé koryto. Zapomněli mi říct, že řeka je tu jen někdy, převážně po dešti, teď je ale samozřejmě vše suché jako troud.

Ač se nabízí možnost zajít zde na jídlo na nějaký místní pokrm (například hamburger z přejetého klokana), já se rozhodla vařit. Když kempink, tak kempink!

“Prosím tě, podej mi z lednice ten kabanos," požádám slušně. Nic. “No tak, potřebuju ten kab....," přidám na hlase. Zase nic. To dělá schválně jakože neslyší!? Otočím se a......? Ve výšce mých očí na mě civí chocholatý kukuč, dvě malá blízko sebe posazená očka a k tomu pootevřený ostrý zobák! To nebude.....asi..... ehm.........můj manžel.......!!

Ne, manžel to skutečně není. Ten už asi sedí na zahrádce s půllitrem. Toto je pštros! No ten mi tu akorát chyběl!

P8160214.JPG

A hurá hurá žene se hnedka k mému polnímu vařiči! Dlouhý krk strká do hrnce, až zobák škrká o dno. Tak to ne: "Hele, běž někam jinam," odháním družného opeřence. Marně. Rád zůstává. Jinam jít stejně nemůže, nikdo jiný tu není a nevaří.

Houpavým krokem se posune dál, prozkoumá, co mám v "kuchyni", nakoukne do stanu, sezobne sušenky, co byly rozbalené na stole, pokýve dlouhým krkem a odbubnuje si to o kousek dál.

pstros2.JPG

Pštros vydává zvuk, to jsem opravdu netušila. Jako by snědl bubínek. Teda jestli opravdu nějaký nezďobl i s bubeníkem. Jedinečné. Na rozlučku se ještě řídce vyplkne přímo před vchod do stanu, děkujeme.

Za chvíli se objeví ještě dva pávi. No to už přestává všecko. Dnes večer mám opravdu záviděníhodnou společnost.P8160238.JPG

Tu ale přijíždí auto. Sláva, raduju se, přece jen tu vedou společenský život! Z auta se ale vybatolí početná rodinka aboridžinců. Natankují do svého nissanu, nasupí několik plechovek tekutého chleba a za okamžik se opět ztrácejí v oblaku čmoudu.

aboridzinci.JPG

Dovařím tedy v klidu domácí stravu, vyzvednu muže z hospody a romantický večer ve dvou pod hvězdami může začít. Netrvá však dlouho, umolousaní, zaprášení a zpocení uléháme do stanu, který stojí jen tak halabala. Vždyť druhý den hned brzo ráno budeme pokračovat dále. A další nocleh si představuju v krásném tropickém zeleném ráji někde u vody.

Jenomže ráno auto nestartuje. Vše sbaleno, uklizeno, naskládáno po dlouhém úsilí zpět tam, kde to původně bylo, ovšem teď se to tam odmítalo vlézt. Sedím v autě celá natěšená, až tomuto místu zamávám na rozloučenou, a On otočí klíčem v zapalování a nic. Tady je to snad začarované! „Auto je nepojízdné,“ oznamuje mi. Jdou na mě mrákoty při pomyšlení, že tady budu muset strávit ještě jednu noc. Nebo snad víc? "To auto se musí zprovoznit za každou cenu!" rozhodnu rezolutně.

Slunce už pálí o sto šest, je vedro na omdlení, prachem a pískem pokrytá karoserie auta sálá horkem, pot z nás jen leje a mísí se na těle s několikadenní špínou. O sprostá slova není nouze. Je to horor.

Byla to baterie. Poskakování a kodrcání po tisíci kilometrů špatných prašných cest už dál nehodlala snášet (asi podobně jako já) a vyplivla nadobro. Jediné štěstí je, že máme náhradní. Vyměňuje tedy tuto velikou, těžkou, vysoce kvalitní a odolnou baterii (to vidím) za menší. Musím chtíc nechtíc asistovat, podávat, přidržovat. V relativně častých přestávkách, které dělá pod záminkou náročnosti operace, mě posílá do motorestu pro pivo, a pak pro druhé, pro třetí a pak ještě pro jedno. Poslušně donáším.

U baru je na cáru papíru ledabyle připíchnutý inzerát opravny aut kdesi tady v okolí. Je jasné, že nejsme ani první ani poslední, komu se v tomto pustém kraji porouchalo auto.

Píše se tam asi toto: poskytujeme servis : rychlý, dobrý, levný. A dále to pokračuje. Vyberte si prosím pouze dvě možnosti z těchto tří. A vězte, že pokud požadujete rychlé a dobré služby, nebude to levné. Dobrá a levná oprava nebude rychlá, na druhou stranu rychlá a levná správka nebude právě dobrá. Děkujeme tímto za pochopení. Na stížnosti nebudeme brát zřetel.

Čtu si tu neobvyklou reklamu ještě několikrát. Mám již s opravami a řemeslníky v Austrálii jisté zkušenosti, a tak si jen tak pro sebe povzdechnu, že servis nebude s největší pravděpodobností ani rychlý, ani levný a ani dobrý.

Naštěstí, když se vracím s xtým pivem, nová baterie je už nainstalována a auto startuje. Nyní chce jít "hlavní mechanik" za odměnu na hamburger. No jistě, to mi dnes ještě scházelo, pozřít nějakou chcíplinu k obědu!

Dodatečně se ale musím motorestu a jejich kuchyni přece omluvit, neboť tak obrovský, dobrý, libový hamburger, vlastně steakburger, za lidovou cenu se jen tak nevidí.

steakburger.JPG

Zdali na něj naporcovali v noci přejetého klokana či nějaké jiné zvíře, se už nedozvím, a je mi to venkoncem jedno. Poroučím si rum s kolou, který v kombinaci s horkým a dusným klimatem vykoná své. Mírně ojíněna usedám do auta vstříc další mnohakilometrové monotónní štrapáci.

Někdy i cesta může být cíl, .....že?

Autor: Hana Van Soest Jarocka | pátek 16.1.2015 13:28 | karma článku: 23.29 | přečteno: 1177x

Další články blogera

Tato rubrika neobsahuje žádné články...

Další články z rubriky Cestování

Klára Žejdlová

Italské Velikonoce? V mých vzpomínkách to jsou přátelé, rodina…a obžerství

I když to obžerství bylo prokládané dlouhými procházkami. Aby nám vytrávilo. A abychom nasbírali ingredience pro další vaření...

27.3.2024 v 14:48 | Karma článku: 19.92 | Přečteno: 484 | Diskuse

Miroslav Semecký

Nacházíte ve Španělsku? Používáte aplikaci Telegram? Zpozorněte!

Oblíbená komunikační aplikace ve Španělsku končí. Bude vypnuta (zablokován přístup) v řádu několika následujících hodin. Soudce Národního soudu Santiago Pedraz vydal rozhodnutí, ve kterém nařizuje mob..

23.3.2024 v 17:51 | Karma článku: 17.13 | Přečteno: 584 | Diskuse

Jan Vaverka

Bolívie - 6. díl: Den v La Pazu

La Paz je město jako žádné jiné. Dvoumilionová aglomerace sahající až nad 4000 metrů nad moře, ulice jsou strmé, propojené lanovkami, a kolem obrovská kulturní a sociální diverzita.

22.3.2024 v 8:20 | Karma článku: 16.36 | Přečteno: 233 | Diskuse

Aleš Gill

Střípky z KLDR - Díl 26. - Návrat do paralelního vesmíru

Jsou to téměř dva roky od mého posledního článku o KLDR, a téměř tři roky od mé druhé cesty za nejželeznější oponu, jakou si lze představit. A protože informací z KLDR je kvůli uzavřené hranici málo, mohli bychom se tam vrátit.

19.3.2024 v 8:52 | Karma článku: 16.05 | Přečteno: 478 | Diskuse

Libor O. Novotný

Víkend na bitevním poli ve Waterloo

Chcete důkladně pochopit politické a společenské souvislosti, které vedly k porážce Napoleona, případně se vžít do bojů rozhodující bitvy u Waterloo? Památník bitvy na jejím původním místě vám to umožní.

18.3.2024 v 15:00 | Karma článku: 13.22 | Přečteno: 207 | Diskuse
Počet článků 96 Celková karma 0.00 Průměrná čtenost 2102

Žiju v Austrálii, kam mě osud před pár lety zavál.

E-kniha Ahoj, mami právě vyšla.

IG a FB pod názvem:   chodimhlavoudolu

Smoljak nechtěl Sobotu v Jáchymovi. Zničil jsi nám film, řekl mu

Příběh naivního vesnického mladíka Františka, který získá v Praze díky kondiciogramu nejen pracovní místo, ale i...

Rejžo, jdu do naha! Balzerová vzpomínala na nahou scénu v Zlatých úhořích

Eliška Balzerová (74) v 7 pádech Honzy Dědka přiznala, že dodnes neví, ve který den se narodila. Kromě toho, že...

Pliveme vám do piva. Centrum Málagy zaplavily nenávistné vzkazy turistům

Mezi turisticky oblíbené destinace se dlouhá léta řadí i španělská Málaga. Přístavní město na jihu země láká na...

Kam pro filmy bez Ulož.to? Přinášíme další várku streamovacích služeb do TV

S vhodnou aplikací na vás mohou v televizoru na stisk tlačítka čekat tisíce filmů, seriálů nebo divadelních...

Stále víc hráčů dobrovolně opouští Survivor. Je znamením doby zhýčkanost?

Letošní ročník reality show Survivor je zatím nejkritizovanějším v celé historii soutěže. Může za to fakt, že už...