Hong Kong

     Když  jsem se tady v Austrálii zmínila, že letíme do Hong Kongu, povšechná reakce okolí  byla - no jo nákupy! Můj manžel, který již  navštívil Hong Kong  dříve, se těšil, jak bude nakupovat. Ten, který supermarketem probíhá, jako kdyby mu někdo měřil čas, a už u vchodu škemrá, vozík ne,  jen košík! Tak ten se těšil na nákupy v Hong Kongu. Více než podezřelé, prý ani nebal kufr, vše nakoupíme tam - i ten kufr!. Ovšem já jsem nehodlala strávit svou vytouženou dovolenou nákupy - i kdyby byly sebevýhodnější, zvláště jsem nechtěla běhat po obchodech s elektronikou, počítači a jinými technickými vymoženostmi. Těšila jsem se na návštěvu  své první  asijské země, na jinou kulturu, památky, jídlo, lidi.

     Hong Kong byl Velkou Británií navrácen Číně  v roce 1997 a v roce 1984 se obě země dohodly na tom, že ekonomika volného trhu, sociální i právní systém - to vše bude zachováno po dobu dalších 50 let. Sami obyvatelé  tento stav nazývají "Jedna země, dva systémy".

     Už samotný přílet na letiště byl zvláštní, neboť přistávací dráha lemuje moře a člověk má pocit, že přistává jen pár metrů od břehu moře, což je skutečně tak. Hned na letišti jsme viděli první mrakodrapy a kopce byly v mlze či smogu, a tak to zůstalo téměř po celou dobu našeho pobytu. Jelikož jsme měli zavazadla, možnost cesty vlakem do hotelu jsme zamítli a radši vyhledali stanoviště taxíků. Podle čtvrti, kam jsme jeli, jsme se pak měli zařadit do řady červených nebo zelených taxíků, náš  byl červený.  Cesta do hotelu trvala asi 45 minut a já se nemohla vynadívat. Jestli my u nás nadáváme na paneláky a sídliště, tak jak tady někteří lidi bydlí.... Paneláky a výškové domy - ovšem asi tak třikrát vyšší než nejvyšší paneláky u nás, s malými balkóny, jejichž velkou část zabírala venkovní klimatizace, s výhledem na dálnici a další paneláky.  Náš hotel byl ve čtvrti Kowloon (znamená devět draků) a výhled jsme měli na ostrov Hong Kong, který je s Kowloonem spojen podvodním tunelem. Hotel vypadal krásně a prostorně až do té doby, než jsme spatřili náš pokoj -  v něčem tak malém jsem tedy ještě nikdy nebydlela. Ano, věděla jsem, že pozemky jsou v Hong Kongu velmi drahé, prostor je pro tolik obyvatel nedostačující, a proto se staví do výšky, ale toto jsem nečekala. Uklidnili jsme se tím, že přece v pokoji nebudeme trávit mnoho času a radši jsme si šli zlepšit náladu do blízkého baru. Výhled večer byl ovšem krásný. Na osvětlené mrakodrapy výstavní obchodní čtvrti a na záliv, kde tu a tam proplula velká zaoceanská zábavní loď.

     V osm hodin večer jsem si nechtěla nechat ujít světelnou show - tzv. Symfonii světel, a tak vybaveni foťáky a kamerou jsme se vydali na horní terasu hotelu. Velká vlhkost ovšem způsobovala při focení problémy, čočka se pokaždé zamlžila a mé fotky byly jako by focené v mlze. Po chvíli to přešlo, čočka se přizpůsobila, nebo jsem si musela pomoci hadříkem či kapesníkem a foťák si vyčistit. Nicméně světelná show mě zklamala, ale asi jsme jen stáli na špatném místě.  Rozhodli jsme se tedy navštívit známý noční trh - v Temple street! Trh začíná ve 16.00 hodin, ale ožívá až po setmění.  Trh je populární především pro nákupy nepravého značkového oblečení, hodinek, pirátských DVD apod. Ještě teď mi zní v uších neustálé: "Miss - copy bags? (tedy něco ve smyslu  - "okopírované kabelky"). Jednu okopírovanou značkovou kabelku jsem si hodlala koupit, a tak si jednu prohlížím, a paní mě přesvědčuje : " hezká, nejnovější model! " No nekupte to! Manžel se ještě teď budí ze sna - neboť na něho volali Mister - copy watch? ("okopirovane hodinky"). Je fakt, že až později jsem si všimla, jak je móda, oblečení, značkové kabelky a hodinky (ač  obojí  tedy nepravé) v Číně  důležité. Téměř každá Číňanka měla kabelku Gucci nebo Dolce a Gabana. Samozřejmě i my jsme si koupili několik copy triček - Diesel nebo Billabong a nejnovější model košilí  Hugo Boss.

     Největší lákadlo ale pro mě  bylo jídlo! Nejsem žádný otesánek, ale dívat se na ty různé ingredience, neznámé ovoce, mořské plody a vůbec jídlo, které ani nedokážu pojmenovat - bylo úžasné. Otevřené kuchyně a stánky s jídlem jsou všude a po pár dnech jsem nabyla přesvědčení, že Číňani  jedí neustále. A taky že ano. Ráno teplé jídlo, v poledne teplé jídlo, večer teplé jídlo, a pokaždé solidní porce, a mezitím ještě  rýže, nudle,  polívka. A pro nás dva přinesli mnohokrát několik druhů jídel, což mi činilo potíže, neboť jsme nikdy nebyli schopni to všechno sníst a byli to nuceni nechat.

      Muž mě důrazně varoval před jídlem jen tak z ulice, ale já nemohla odolat a v duchu jsem si své odvážné činy zdůvodňovala lahví vodky v pokoji (prevence) a endiaronem v kabelce (to až půjde do tuhého). Musím ovšem dodat, že mi nikdy nic nebylo, ač jsem někdy trošku litovala, co jsem si to objednala, a například do mořských hlemýžďů v chilli omáčce už bych nešla. Polévku ze žraločí ploutve a desert z ptačího hnízda můžu doporučit. Ale nejlepší byl holub. Celého  upečeného holuba, s hlavou, zobákem, očima jsem dostala na talíř a k tomu pár čínských hůlek, hodně štěstí. Holub byl ale dobrý, připomínal mi trochu pečenou kachnu a velikostí byl tak akorát pro jednu osobu.  Pražští holubi třeste se, až na to v Praze v restauracích  přijdou, jaká jste pochoutka. Navíc památkáři  budou mít radost, problém zaneřáděných památek se vyřeší.  Temple street byla prima, život tu tepe do noci, trh se zavírá okolo půlnoci, restaurace také.  A protože se dá  smlouvat, jsou spokojeni turisti i  prodavači.

     V Hong Kongu  jsou i další trhy - např. populární Ladies market, květinový trh, trh s drahými kameny a šperky a další. Je ovšem fakt, že my Češi jsme zvyklí na asijské tržiště a burzy, já zažila hromadné zájezdy do polského Těšína, kdy jste potkávali lidi táhnoucí stahovací dveře, obrovské umělé palmy či vánoční stromky, ratanový nábytek, prádlové koše a spousty jiných věcí, takže vzhledem k těmto ojedinělým zkušenostem, které ubohý neznalý Australan  nemá, mě trhy s padělaným oblečením nechávaly  jakž takž chladnou. Co asi mnozí ocení, jsou obchody s nejnovější  elektronikou (znamých i neznámých značek), především fotografické přístroje, počítače, televize, mobily  - to vše je skutečně mnohem levnější a modernější než v Austrálii či v Evropě. A je fakt, že mnoho položek, které si  objednáváme přes internet, pochází právě z Hong Kongu.